Otázka je jasná. Mám dvě děti a u staršího, nyní čtyřletého, jsem o ADHD začala přemýšlet už když mu byl asi rok a půl. Říkala jsem si, že z toho vyroste, ale opak je pravdou. Můj syn je velmi chytrý, zvídavý, pohybově nadaný, ale na druhou stranu dlouho nemluvil, tedy mluvil, ale nějakou svahilštinou. Nesoustředí se, když jiné děti napodobovaly hlasy zvířat, on neměl zájem, u knížky se zvířátky vydržel asi tři vteřiny, přitom mi ji třeba sám přinesl, abychom si prohlíželi. Dodnes u ničeho dlouho nevydrží. Nedokáže ani sedět v klidu, i u jídla šoupe zadkem po židli, neustále mluví nebo aspoň vydává nějaké zvuky. Nikdy nepotřeboval moc spát a vlastě ani jíst. Nechápu, kde neustále bere energii. Učitelky ve školce si stěžují, že se obléká příliš pomalu, že dělá, že neslyší, když na něj mluví. I když je se mnou nebo s manželem, vypadá to, že vůbec nevnímá, co mu říkáme. Třeba: neházej ten kámen. Říkám ti, neházej ten kámen. Polož ten kámen. Bác, hodí kamenem. Já mu pak vysvětluju, proč s tím kamenem nesmí házet a on i přitom vysvětlování nedokáže celou dobu koukat na mě, ale všude možně okolo. Je hodně vznětlivý, když mu něco nejde hned, okamžitě se začne vztekat a vyvádět. Jinak je hodně společenský, přátelský, kamarády má. Ale mám třeba problém mu vysvětlit, že nesmí nikam chodit s cizími lidmi. On to vždy odkýve, zopakuje proč se to nesmí a následně vlezl do auta cizímu člověku, co si od nás koupil kočárek. Jsem z toho nešťastná, připadám si šíleně neschopná, veškeré moje snahy se míjí účinkem.

Dnes je jeden z těch dnů, kdy se cítím na dně z toho, že nezvládnu vlastní dítě. Chtěla bych ho nechat vyšetřit na ADHD. Mám jít za dětskou doktorkou, nebo se někde objednat přímo? Jsem už alergická na to, když mi někdo řekne, že má divoké dítě. Pak vidí to moje a nestačí zírat. Já opravdu divočejší dítě neznám.