Tak naše malá to měla taky. Teď jí bude už 5 a dost výrazně se to zlepšilo. Doporučuji přečíst knihu od dr.Matějčka - Co kdy a jak ve výchově dětí. Hodně mi pomohlo si uvědomit, že ano hranice děti potřebují o tom žádná, ale v tomhle věku a s tímhle vzdorem to moc extra nesouvisí. Záchvaty bývají jednoduše spouštěny proto, že dítě ještě nemá zralý nervový systém a tak bývá samo často obětí toho záchvatu.
Já to viděla úplně u té naší malé - měla období, kdy chodila doma v bundě, kdy peřina musela být úplně narovnaná bez jediného záhybu, jinak záchvat...panenky přesně na svým místě, spousta rituálů muselo být úplně přesně jinak prostě bylo zle. A ráno jakmile jen škrtily kalhotky, tak bylo zle. Záchvaty trvaly i 3 hodiny, kdy jsem jí prostě jen chovala a nepomáhalo nic - občas teda teplá vana s pěnou na uklidnění, ale taky to nešlo vždycky.

No a jak říkám, jednoduše z toho vyrostla. Hranice samozřejmě měla, ale pokud to nešlo a byl záchvat, tak to prostě nešlo no. Vědu bych z toho nedělala zatím.
Dokáže třeba v záchvatu odpovědět na otázku? U nás se občas stalo, že i jo. Zeptala jsem se jí, co by jí pomohlo se uklidnit a ona občas řekla: pochovat, uvařit čajíček, vykoupat se, pohádku, zazpívat...já nevím, třeba by se dalo něco najít, co by sama věděla, že jí pomůže.