Vyvíjí, to nepopírám. Ale pořád platí to, že svým oblečením dáváme nebo naopak ubíráme situaci na formalitě. A to platí ve všem. Když budu chtít jít s manželem na večeři do "lepšího" podniku při svíčkách, tak nás číšník taky nebude obsluhovat v bermudách a tílku. Naopak, prodavač zmzliny v mléčném baru nebude mít oblek. Když půjdu svatbu, která se bude konat na zřícenině kdesi na kopci (taky jsem zažila) s následným opékánám selete na zahradě, tak se tam nebudu vrávorat v lodičkách a kostýmku. A tak dále. A tak pokud vím, že jdu na "klasický" pohřeb do kostela, bo si to nebožtík přál, nebo vím, že by si to přál, protože jsem ho znala, nebudu takový obřad shazovat. Kdyby si moje kamarádka přála obřad v lese u ohýnku v džínách a vím, že tak přijdou i ostatní, nemám problém.