No to jsou ony civilizační okruhy, co který národ pije, opět Pavel Kohout...

Civilizační okruhy Evropy - kdo co pije

Tři hlavní evropské civilizační okruhy jsou pivní, vinařský a destilátový. Od tohoto dělení se odvíjí vše podstatné.

1)Pivní civilizační okruh zahrnuje severozápad Evropy: Německo, Česko, Nizozemsko, Dánsko, částečně Belgii a samozřejmě Anglii. Pivo se pije pomalu, takže pivařská civilizace je rozvážná a důkladná. Pivní národy mají spíše individualistickou filosofii, ovšem v případě závažné potřeby (jako je válka nebo podpora svého fotbalového mužstva) se dokáží semknout a táhnout velmi organizovaně za jeden provaz. Mezi jejich přednosti patří hloubavost, podnikavost a realistické zvažování rizik. Není náhodou, že průmyslová revoluce začala v Anglii, rozšířila se do Německa a okolních zemí, mezi nimiž území dnešního Česka se stalo průmyslovou základnou rakouské monarchie.



Pivní civilizační okruh má rád vyrovnané rozpočty a nevyžívá se v manipulacích s měnami. Dojde-li k nim přece, pivaři to nelibě nesou a pamatují si to přes celé generace. Není náhodou, že právě Britové a Češi vyvinuli po první světové válce takové úsilí o obnovení původního zlatého standardu, a že Němci, kteří zažili hyperinflaci během let 1921-1923, si to pamatují dodnes. Ačkoli si to ve skutečnosti pamatovat nemohou - vždyť se to stalo před více než devadesáti lety.


2)Národy, které pijí převážně víno, mají jiný přístup k životu, k financím a k podnikání. (I k válce.) Asi není třeba je uvádět - každý ví, kde se v Evropě pěstuje vinná réva. Od Portugalska po Řecko, od Sicílie po okolí Vídně. (Ano, je tu i Mělnicko, ale to je jen malou enklávou v pivním moři.)



Vinařská civilizace je v Evropě nejstarší a má nepopiratelně bohatou a slavnou historii. Mezi její přednosti patří tvořivost, hravost, vkus, zvídavost a smysl pro intelektuální debaty. Není náhodou, že nejslavnější obraz (Mona Lisa) je dílem Itala, nejslavnější socha (David) rovněž, nejslavnější věž stojí v Paříži (Eiffelova) a druhá nejslavnější v Pise. Je možná překvapivé, že Ital jménem Luca Pacioli vynalezl podvojné účetnictví, ale to je jen další doklad nespoutané tvořivosti této civilizace.
Ale rozmanitost vinařského pásma je tak velká, že k němu patří i Švýcarsko, jediná evropská země, která má finance v pořádku. Švýcarsko je dobrým příkladem, jak lidé mluvící stejným jazykem mohou patřit do jiných civilizací. Když mladý Albert Einstein nedokázal na mnichovském gymnáziu dojít k maturitě kvůli pivařsky těžkopádnému autoritativnímu přístupu ke studentům, poslali ho rodiče do švýcarského Aarau. Zde se mu dařilo mnohem lépe. Jen ve francouzštině pokulhával, jak dokládá jeho maturitní vysvědčení.



Bez vinařské civilizace bychom nejenže neměli podvojné účetnictví, Monu Lisu, ale ani teorii relativity. Chápete už sílu její tvořivosti?

3)Pásmo destilátů se táhne od Irska přes Skotsko (což jsou ovšem smíšené oblasti částečně pivního rázu) přes Skandinávii do východní Evropy. Ta zahrnuje samozřejmě Rusko, Ukrajinu, Polsko: vodková zóna, tvrdé jádro pásma destilátů. Pásmo pokračuje na Balkán a končí v Řecku - což je opět smíšená oblast vinařsko-destilátová.

Vodkou nebo whisky se člověk opije dosti rychle. Není náhodou, že zmíněné národy nemívají daleko od slov k činům. Ty pak bývají zhusta radikální, ať už jde o bombové útoky Irské republikánské armády, bolševickou revoluci v roce 1917 a její důsledky, a tak dále.



Mezi kladné stránky destilátové civilizace patří vůle k činu, velkorysost a nepochybná statečnost v krizových momentech. Ta se projevila v mnoha konfliktech, ať už šlo o polsko-ruskou válku, rusko-finskou válku, švédsko-ruskou válku anebo o dlouhou sérii nejrůznějších utkání na mistrovstvích světa v hokeji. A ovšem nejvíce během druhé světové, kdy expanzivní pivaři dostali na frak. (Nezapomínejme, že i Winston Churchill fungoval na whisky.)



Nepříjemným vedlejším efektem vodky je proces vystřízlivění. Vystřízlivění z pokusu zavést socialismus marxistického typu bylo nejdelší a nejbolestnější kocovinou v historii lidstva.