Šuplíku,

ano, v jednom dyscentru je jedna specpedka....nápravy dyslexie a dysortografie běží v rámci běžného rozvrhu na každé základce, kde je takové dítě integrované, tedy téměř všude.

Dyskalkulici ne že by nebyli, ale nebývají vyšetření, rozpoznaní, učitelé často ani netuší, jak se dyskalkulie projevuje...V populaci je jich podobné procento jako lidí s jinými dys-.

Na gymplu se většinou s těmihle dětmi moc nepotkáš, protože většina z nich končí na tom, že "holt nejsou na matematiku" a tedy nejsou studijní typy. Jejich obtíže se zvýrazňují právě v době, kdy se přechází na nižší gympl, ale ještě nebývají takové, aby to někoho extra trápilo. Na gympl se ale právě nehlásí.

Při přechodu na druhý stupeň, kdy je největší náročnost na numeriku a pamětné počítání (desetinná čísla, převody jednotek, prvočísla atd., však víš) začnou být zřejmé velké rozdíly mezi očekávanými výsledky vzhledem k jinde se projevujícímu všeobecnému nadání a výsledky v matematice skutečně dosahovanými. U některých v té době už hodně demotivovaných (záleží na dalších vlivech jako povaha, prostředí doma, prostředí školy, přístup učitelů) pak dochází k celkovému poklesu výkonu i v ostatních oblastech (z pocitu, že je dotyčný totálně hloupý), takže původní příčina se úplně ztratí....U těch, kteří měli štěstí na ty ostatní podmínky, pak bývají potíže často kompenzovány, takže na čtyřleté gymnázium se pak často dostanou, a i když pro ně matematika nadále nebývá oblíbený předmět, většinou jim stačí jen zvýšené úsilí, aby si tu svou cestičku vyšlapali.