Neumím si představit být něco jiného než 1) v situaci, kdy chodím do práce a zároveň je mým úkolem vyzvednout děti z ústavů, případně zajistit nebo alespoň zkontrolovat jejich přesun za dalšími aktivitami ... Ale já byla a jsem typ 1) "od přirození" I kdybych byla sama doma a neměla povinnosti ani pevný plán, tak se prostě občas podívám na hodiny "abych věděla" (třeba jestli už si nemám chystat oběd, protože na mě za chvíli přijde hlad - i tělo je "načasované" )