Ja jsem se ptala, co se tou vychovou mysli.
Ja mam pocit, ze jsem svoje deti nijak vubec nevychovavala. Nijak jsem je necepovala a nic jim do hlavy nevtloukala. Proste urcite veci se delaly, protoze jsme to delali vsichni, urcite veci se nedelaly a otazky proc se zodpovidaly s vysvetlenim. Pak se k tomu kazdy nejak zachoval. Nikdo nebyl nikdy za nic trestan, kazdy tak nejak sam od sebe delal, co mohl. Zrovna tak to chodilo u mne doma, kdyz jsem vyrustala. Nikdo mi nic nezakazoval, jenom vysvetloval, proc by se to ci ono nemelo, a tak jsem to delala i ja. Pak se k tomu zaujal postoj.

Moje deti smely vsecko, ale to, co mely pocit, ze by se mi nelibilo, nedelaly.Mely to nejspis vrozene. Jedna z mych dcer mi pri cestach po svete rekla do telefonu, ze ji sedim vzadu v hlave. Kdyz neco chce, muj hlas ji rekne..., a kdyz by se mi to pravdepodobne nelibilo, neudela to.

Asi jsem mela stesti na fantasticke deti. To je potom ta "vychova" jednoducha.