Monty, "proto jsou analytické a přemýšlivé typy v nevýhodě," - no, tyhle typy, když jsou rychlí v rutinních úlohách, jsou naopak ve výhodě největší. Co spočítaj "všichni" spočítaj rychle, co nevymyslí "skoro nikdo", na to mají při analyzování dost času. Takže pokud je "úloha" (test, pracovní úkol, životní situace) rozsáhlejší a pestřejší, což v praxi bývá, tak co lze říci-rozhodnout rovnou, rychle, na základě znalosti a rychlosti, to rychlý člověk rychle vyřídí a nezdržuje se tím, načež mu zbyde dost času na přemýšlení nad nestandardní částí úlohy.

Lámat je silné, vlastně spíše nevýstižné slovo.
Je třeba se nad tím, co pomalost při testech způsobuje, ty důvody zanalyzovat, a najít svoje řešení. To udělá pomalý analytický přemýšlivý typ.

Pokud mne zpomalovalo nadbytečné kontrolování (jako že kdysi ano), vyzkoušela jsem si, kolik chyb vlastně při té kontrole najdu po rychlém výkonu, a zjistila jsem, že takové minimum, že se ta kontrola se "nevyplatí". Jak při testování, tak v práci.

Pokud někoho zpomaluje malá praxe v daném typu úloh, je dobré je nacvičit. Nemá smysl pokaždé znovu vymýšlet známý postup (ať všeobecně užívaný či svůj vlastní - jednou ho znám, tak ho zautomatizuji).