withwp, já jsem po prvním porodu a vlastně i těhotenství řekal, že v této porodnici a s tímto dokrotem už nidky víc a změnila jsem nemocnici i dotkora tak, abych měla jistotu, že už nidky víc - ale kdybych náhodou nebyla na kontrole, netušila bych, že rodím a nestihla bych to jinam, než zase do mé nejbližší nemocnice, kam jsme nechtěla
taky se mi nelíbilo všechno, ale psotavila jsme se k tomu jinak

samozřejmě bych reagovla jinak ,kdby syn nebo já doplatil na to, co v poridnici proběhlo

takže taky nemám na porvní porod zrovna ideální vzpomínky, ale přesto si myslkím, že jestli mi nkědo bral krev, minimálně mi řekl, proč to dělá, jen jsem to nevnímala tak, abych si to pamatovala

třeba si pamatuju, že mi řekli, že mi dají glukózu, prootže vypadám hodně unaveně, ale kdy mi píchli do žíly kanylu, to fakt nevím, měl jsme ji tam, a předpokládám, že mi o tom řekli

možná j to tím, že sjem neměla potřebu mít plán a držet se ho přesně, někdo má problém s jakoukoliv změnou, jinýmu změna tak moc nevadí

a je na doktorech a sestrách, aby komunikovali, to je podle mě největší problém našeho zdravotnictví, když začnou komunikovat, na úrovni pacientů, kteří neznají pojmy a postupy a jsou vyděšení, vystresovaní..., předejdou spoustě podobných potíží