Problém je v tom, že ti bohové v bílých pláštích zhusta kálejí na pacientovy pocity. Já jsem se opakovaně ptala, co by udělali, kdyby se mi nepovedlo dceru porodit- kontrakce mi zcela ustaly po porodu hlavičky. Nikdo mi nic neřekl a jen odvedli řeč jinam. Když jsem to řešila tady, dostalo se mi od podobných chytrolínek pouze výsměchu, že jsem blázen a tupec. Jen kvůli tomu, že nejsem odborník přes porody a 2 roky mě nechali doktoři, abych měla noční můry o tom, že kdyby se to nepovedlo, tak by mé mrtvé, napůl porozené dceři museli uříznout hlavu a tělo vyndat cs. Proč mi to, když jsem se ptala, nikdo nevysvětlil? Možná chtěla nemožné, ale měli s ní jednat tak, aby věděla, proč to nejde a proč se odklonili od plánu. Oni ho totiž patrně ani nečetli (nebo se nad ním dobře pobavili a pak to odmávli). Jen ať se lidi s nimi soudí, třeba je to donutí se chovat slušně. Ono to totiž jde. Např. v Olomouci ve vojenské nemocnici jsem dostala veškeré informace o každém kroku automaticky a opakovaně (při plánování zákroku, před zákrokem, po zákroku popis, jak to probíhalo) a dokonce tříletou dceru informovali tak, aby to pochopila, co a proč s ní budou dělat.
Já si taky nemyslím, že každý, kdo nezná technologii výroby obuvi od materiálové technologie přes návrh až po výrobu, je debil. Proč by měl doktor vědět, jak rozeznat kozinu od teletiny nebo čím lepit krepu a čím PVC? Ale pokud ho to zajímá- třeba jen tak nebo má na něco alergii, tak mu to řeknu a nezačnu místo toho kecat něco o šití kabelek z textilu.