Separace průtokových poznatků: Když CIMRMAN provedl v pololetí prověrku vědomostí svých žáků, byl její výsledek skličující. Děti si pamatovaly pouze jednu desetinu toho, čemu je ve škole učil. Devět desetin poznatků bylo průtokových (šly jedním uchem tam a druhým ven). Tehdy se Cimrman rozhodl udělat v procesech zapomínání jednou provždy pořádek. Přímo určil, kterou látku si mají žáci zapamatovat a kterou zapomenout. Látka pro zapamatování zabírala jednu desetinu a látka pro zapomenutí devět desetin učební doby. Přesně tak to odpovídalo statistickému výzkumu. Pro tyto dvě oblasti učiva razil CIMRMAN názvy nězabudka a zabudka. Žáci se učili obojímu, ale jen nězabudku si směli pamatovat. Velice rafinovanými chytáky dovedl CIMRMAN odhalit, zda si žák nepamatuje i něco ze zabudky. Při tomto obráceném způsobu zkoušení užíval pochopitelně i obráceného způsobu klasifikace a ten se na Rusi zachoval dodnes.