Určitě bych se snažila aspoň zachovat (tj. aby to neztrácelo hodnotu), rozmnožit jen v případě, že by mi to nezabralo podstatnou část času.

Pracovat bych rozhodně nepřestala, tohle bych vnímala jako příjemnou rezervu, do které lze sáhnout v případě NOUZE (nemoc, ztráta práce) nebo nějaké významné investice (studium dětí na Oxfordu ), v žádném případě k "užívání si". Nevím o ničem, co bych si chtěla užít a nemohla si to užít už teď, a utrácení z takovýhle "podstaty" bych si stejně neužila (pod vidinou, že teď to rozházím a v budoucnu, pokud by přišel nějakej opravdovej problém, tak nebudu mít na řešení prachy).

Vyrostla jsem s holým zadkem a považuju za nebezpečný najet na náročnej životní styl a zvyknout si na něj.