Nelze říct jednoznačně. Záleží na charakteru majetku, jeho výdělečnosti, mém vztahu k němu. Pokud by ho nebylo fakt hodně, tak by pro mě asi představoval hlavně určitou rezervu, na kterou se nesahá, opečovává se, případně je z ní tu a tam něco na přilepšenou. Pokud by té péče vyžadoval hodně, pak by záleželo, jestli si na sebe vydělá. A jestli s tím není víc starostí než užitku. Náročný majetek bez citového pouta bych klidně prodala a investovala do nějaké snadnější rezervy oproti tomu rodinné, generace předávané sídlo apod. jsem ochotna opečovávat i za cenu určitého nepohodlí. Taky by záleželo, jestli by mě spravování toho majetku bavilo nebo ne. Činžák by mě nebavil, statek ano.
Obecně bych to shrnula, že případný majetek bych spravovala a rozvíjela, ale jen ten, který by mě oslovoval, ten, co by mě nebavil, tak bych vyměnila za tu první kategorii, pokud by to nebylo něco, co z nějaké důvodu má nějakou osobní hodnotu, i když konkrétně mě zrovna neoslovuje.