Zjistila jsem, že jsem absolutně příšerná matka, která zazdila existenci svých dětí a zavřela jim cestu k jakémukoliv úspěchu. Protože: obě moje děti chodily 9 let na základku. Nikdy neměly žádné doučování, a to ani z angličtiny. Pak vystudovaly střední školu (syn odbornou, dcera gympl) a nyní studují na obyčejných českých vysokých školách (dcera tedy na Karlovce, ale co to je
![~n~](/g/s/15.gif)
). Dobře se domluví každý jedním jazykem, druhý jazyk tak nějak průměr. Co z nich bude a jak s tím mám žít?