Delete, já jsem se poslední dobou naučila brát věci tak, jak přicházejí. Ne všechny, tak dokonale mi to zas nejde
, ale většinu...a KUPODIVU, pokud té situaci přestanu nějak vzdorovat, přestanu k ní vyvíjet nějaké negativní postoje a vnitřní odpor (pocit nespravedlnosti, křivdy, strach, atd), a přestane mi TO vadit a přijmu to, že se to holt tak děje....ono se to jakoby SAMO vyřeší tak, jak nejlíp umí. Někdy zázračně.
Někdy je to až legrační, jaká různá východiska a řešení se najednou naskýtají. Většinou pak člověk skončí mnohem spokojenější, než byl.
Ale tohle vše nejde bez toho, že by tu původní situaci, která se mu nelíbí, přijal nakonec v klidu a smířil se s ní. Ne naoko, ale doopravdy, uvnitř sebe.
Je to teda hrozně těžké, zvláš´t u některých věcí. Ale pokud se to člověk naučí správně situace rozlišovat, kdy bojovat a kdy přijmout, strašně se mu uleví a život se celkově zklidní.
Tak hodně štěstí.