Náš syn se učil výborně, vyhrával soutěže, samé jedničky. Vůbec jsme neuvažovali o 8 letem gymnáziu. Měli jsme za to, že zákl. je dobrá, kvalitní a hlavně respektovali jeho problémy s motorikou. Takže diktát na 1 ale prostě si trochu čekalo. Protože byl díky zdr. problémům pomalejší. Hlavně byl hodně nadaný na hudbu. V šesté nás už přemlouvali...stále samé 1, úspěšný v soutěžích ...i když ty ho moc nebavily, to spíš ho tlačili učitelé. Do ZUŠ chodil od 5, zpíval ve sboru, projel kus Evropy a posbírali řadu ocenění. Hrál na flétnu, klávesy, začel dělat skladbu. Pak vyhrál celostátní skladatelskou soutěž. A už měl jasno ...jen konzervatoř, konzervatoř. O 6. gymnáziu nechtěl ani slyšet. A my byli rádi. Měli jsme spíš představu odborné školy. O hudbě jsme si mysleli, že mu bude koníčkem. Nakonec jsme se nechali přesvědčit, koupili klavír, začal se učit a opravdu podal jen jedinou přihlášku na Janačkovu konzervatoř Ostrava.....vůbec jsme neměli představu co jiného, kdyby se nedostal. I v 9. třídě nechtěl slyšet o gymplu. To kdyby se nedostal na konzervatoř, spíš by vybral učební obor kuchaře....kuchtí docela rád. Dnes je ve třetím ročníku konzervatoře a víme, že je to dobře. Na gymnáziu by rozhodně nebyl štastný.