Lidi vůbec nejsou dobří a špatní, jsou víc či míň "uvědomělí si" a víc či míň egoističtí.
Dobro a zlo je relativní, co je pro někoho dobré, může být pro druhého zlé.
Vývojově "zlo" mizí a zůstává dobro...

Ale pokud bychom to viděli opravdu v polaritě dobro x zlo, tak Havel že byl jen dobrý? Jde o úhel pohledu. Byl to docela normální člověk se spoustou různých vlastností.
A byl to politik...v politice "jen dobrý" nepřežije, to je utopie.

Idea komunismus vznikla z potřeby sociální rovnosti lidí, stejných možností, stejného životního standardu, z toho, že bude vše patřit všem.
Asi i proto se tomu po válce tolik dařilo, v lidech byla spousta prožitý hrůz, křivd, ale i nadšení z budování nového světa - cesta za ideálem, který se nekonal. Ubližovalo se ale zase jiným a jinak, ale to všichni známe.

Ale i komunista se může chovat "dobře" a antikomunista se mohl chovat "zle". Ti "šikovní" a vyčůraní prospěcháři si po revoluci převlékli kabát a ihned využili nových možností, ti opační si za ideou komunistů stáli dál. Ti druzí jsou mě sympatičtější , jsou pro mě pravdivější.
Těch "kam vítr, tam plášť", je podle mne v politice většina a nelze s tím vůbec nic dělat, byli, jsou a nějakou dobu budou. Využívají příležitostí...a kolikrát opravdu nejsou černobílí, takže nejsou ani moc vidět...mají ale veliký vliv.

Člověk by se měl vždycky hodnotit z toho přítomného okamžiku do jeho přítomného okamžiku...můžeme si pamatovat, co bylo, ale důležité je, co je teď.