Tak jak jsem psala,nase deti jsou relativne zvykle, maji to vysvetlene, strejdu vidaji pravidelne od miminek, takze tam pohoda, i kdyz on ty pohyby ma taky neplynuly, coz je dane temi spastickymi svaly. Stejne tak mluva - rozumi mu a pokud ne, on trpelive opakuje, dokud neporozum, potud dobry. Ale problem byva s temi mentalne postizenymi a zaroven dobre chodicimi. Ti se nekdy chteji druzit az prislis tesne a to se nelibi ani mne. A silu maji bohuzel dost velkou. Personalu nebyva mnoho, takze pohyb maji celkem volny, ted uz jim ani nesmeji zamykat oddeleni, nekdy je ten pruchod chodbami takova adrenalinova hra, kdo na koho natrefi. Pokud to jde, deti cekaji v aute /uz jsou vetsi/, kdyz si pro nej jedeme, ale kdyz byly mensi, tak musely s nama i dovnitr.

Si vybavuju jednu historku, pred par lety bydlel bracha v takovem stacionari, pohyb klientu celkem svobodny po dome i zahrade. No a jednou jim jeden odesel ven, protoze videl na parkovisti v rohu pod stromy jejich auto. Tedy, ne jejich, ale typove stejne. Takze si myslel, ze jede domu a sel nasednout. Problem byl v tom, ze byl podvecer a auto bylo zcela cizi a v nem dva mladi, kteri se na zadnim sedadle oddavali milostnym hratkam a zapomneli se zamknout. Chlapec /vek cca 40/, otevrel zadni dvere a bez vahani nasedl. O tom, jake prekvapeni a sok zpusobil tem dvema, kdyz na jednoho z nich sedl a nasledne se odmitl zvednout, i kdyz ho pod sebou dusil, netreba mluvit.