Já si na rozšiřující studium nemůžu stěžovat, bylo tam sice pár nudných lidí, ale většina předmětů se do praxe hodila velmi dobře, hodně jsem z toho zejména ten první rok čerpala.
Didaktika matematiky, přírodovědy (prvouky), počáteční čtení a psaní, pedagogická diagnostika, to mě vysloveně bavilo.

Problém je, že toto rozšiřující studium je mi nyní k ničemu a já jsem tak neschopná, že to pětileté už prostě nezvládnu.

Po gymplu jsem chtěla jít na peďák, ale neprošla bych přes talentovky z jednoho předmětu, a tím předmětem neprojdu ani dnes. Jinak všestranné nadání, nadšení, chuť tu práci dělat a snad ji i umět je k ničemu, když člověku chybí ta jedna jediná věc...dostatečný hudební sluch a smysl pro rytmus. A že je tato schopnost důležitější než všechno ostatní, ukazuje i fakt, že na některé fakulty už se dělají talentovky jen z hudebky (výtvarka a tělák už se neřeší) a jednou z největších prosíváren je hudebka ve všech možných podobách.
Takže je to tak, že elementarista musí být primárně hudebník (dnes víc než dřív) a to ostatní je tak nějak podružné.
Jako jo, určitě by se mi ta práce s lepšími hudebními dovednostmi dělala snáz, takže své místo tam ta hudebká má, ale pořád si myslím, že je ostatním dovednostem, schopnostem a předpokladům tuhle práci dělat nadřazovaná a nemyslím, že je to dobře.

Mohla jsem jít po gymplu na kterýkoliv jiný pedagogický obor, peďák za barákem, ale já chtěla už jako malá právě jen ten 1. stupeň a tam jsem nemohla. No a teď už zase nedám ty jiné obory, protože pro ně mi chybí ten všeobecný přehled, co má člověk po maturitě .

Je mi fuk, co si kdo o peďácích myslí, prošla jsem dvěma fakultami, na jedné dva obory, na druhé jeden obor, na tu první jsem se vracela, protože jsem tam byla spokojená, s tou druhou jsem udělala zkušenost ještě lepší a kdybych šla ještě něco studovat, tak právě tam....ale já se prostě bojím, že než bych dostudovala, pokud by mě vůbec vzali, tak se zase něco změní, a já budu zase tam, kde jsem teď...