Delete - proto já takhle studuju už mnoho let, protože se vždy v průběhu studia něco změní - nicméně mám z toho celoživotního koníčka a prevenci Alzheimera
Jenže já si to vzhledem k životní situaci mohu dovolit a i po 40 se mohu rozhodovat, čím budu, až budu velká - beru to jako pozitivum, i když někomu by se to mohlo jevit jinak.


Změny zákonů či pravidel mě vždy zastihly úplně přesně

Před necelými 20 lety: Nemám pajdu, nevadí - s diplomkou a státnicemi mě stejně všude vzali a toho bakaláře (který tehdy stačil kdekoli) že si dodělám.
Slíbili nám ho na jedné VOŠce, během prváku se změnila pravidla, VOŠ neumožňovala Bc., museli jsme od dalšího roku hromadně na spolupracující VŠ a valná část z nás, kdo chtěl učit, dostudoval obojí paralelně.

Mezitím se však uzákonilo, že učit mohou jen ti, kdo studovali pajdu, ale když do doby XY začnou studovat, nikdo je ze školy nevyhodí.

Byla jsem v předposledním ročníku Bc. i VOŠ a přihodila jsem si tedy pětiletou pedagogiku na fildě (peďák mě nenapadl ani ve snu), kam mě vzali napoprvé, tudíž jsem jeden rok studovala 3 školy, z toho dvě ukončovala (ovšem bakalářky jsem si odložila o rok, neb to bych vskutku nedala ) a ještě k tomu učila
Po 6 semestrech přišel první porod, studium fildy jsem přerušila, a když jsem chtěla navázat, řekli mi, že můj obor zrušili, mám právo dostudovat tak, jak jsem začala, ale není to technicky možné (tuto větu mám písemně )
A tak bych mohla pokračovat...

No a v červnu mě čekají přijímačky další - tentokrát ne do Prahy a na UK, ani na nic pedagogického - prostě to zkusím vzít obloukem a už se mi po tom roce nicnedělání stýská po adrenalinu zkoušek