O tom, jestli bude dítě vedené jako integrované, nebo jen zohledňované, rozhoduje zpráva z PPP. Pokud je ve zprávě doporučení k integraci, tak se píše IVP, podle zprávy buď na všechny předměty, nebo jen na ty PPP vyjmenované. Pokud ve zprávě není doporučení k integraci, ale jen zohlednění, mělo by tam být opět v jakých předmětech (nebo jestli obecně) a jakým způsobem, většinou jde třeba o minimalizaci časově omezených úkolů, respektování neúhledného rukopisu apod.

Integrované děti mají nárok na speciální pomůcky a nápravové hodiny v rámci rozvrhu, u zohledňovaných se žádná speciální opatření nedělají a hodně záleží na učiteli.

Samozřejmě jsou různé formy, nebo tedy spíš různá míra poruchy, ale to opět určuje PPP.

S angličtinou je to těžké v tom, že ji většinou neučí třídní, jen málokdy prvostupňová učitelka, takže výuka příliš neodpovídá potřebám a schopnostem prvostupňových dětí. A s dětmi, které mají SPU umí angličtináři pracovat většinou ještě méně, než ostatní učitelé, nebývají v tomto směru ani informovaní, natož vzdělaní. Takže to asi ani není o tom, že by ti odmítali říct, co je kvůli dys a co neznalost, s největší pravděpodobností to tam není nikdo schopný rozlišit . Ti, co umí anglicky, vědí houby o SPU, ti, co třeba i něco vědí o SPU, většinou neumí anglicky. V takovém případě by měl zasahovat a vše korigovat třídní učitel. Měl by tlačit na preferenci ústního ověřování znalostí, upozornit, jakých chyb se dítě může dopouštět v důsledku poruchy, trvat třeba na delším čase pro vypracování písemného testu apod.
Jo a ještě do toho vstupuje to, že v angličtině je vliv SPU často jiný, než v češtině. Třeba ta dysortografie má minimální vliv, zatímco dyslexie by měla vliv mnohem větší než v té češtině. Dysgrafie má samozřejmě vliv na písemnou podobu jazyka podobně jako v češtině, zejména vynechaná písmena, záměny tvarově podobných písmen, špatně rozpoznaná hranice slov...