Teda promiň, sice chápu, že to byla dost nepříjemné situace, do mne se podobné věci taky "zahryznou" na dlouho, ale nazvat to "zklamání od blízkého člověka" mi připadá dost přehnané - podle nadpisu jsem čekala opravdu nějakou téměř tragédii. Důležité by podle mne snad bylo jen pokusit se z toho vynechat děti - tedy přesunout podobnou diskuzi na dobu, kdy jste s maminkou samy bez nich. Pokud už to děti slyšely, vysvětlila bych jim, že holt má babička jiný názor a já s ní nesouhlasím. Jinak k tomu pravidelném vyzvedávání a hlídání dětí bych jen podotkla, že na to nikdo nemá jaksi automatický nárok a babičky to nemají jako svou povinnost. V tomto ohledu bych se spoléhala jen a jen na sebe a případnou občasnou pomoc brala jako příjemnou výjimku. S výše zmíněnou roztržkou bych to nespojovala už vůbec, to snad nijak nesouvisí.