""pak ti hodní lidé, kterým se stane zlá věc, jsou automaticky v podezření, že asi někdy něco provedli."
Jak automaticky? U koho? Tyhle myšlenky jsou obvykle soukromé, většina se neodváží je ventilovat."

No myslí si to ten, kdo věří na boží mlýny. To, že ty myšlenky neventiluje neznamená, že nepoznamenávají jeho smýšlení o postižené osobě, a tím i chování k té osobě. Nejspíš ne záměrně, ale podvědomě má pocit "zemřelo jí dítě, to je boží trest za něco, co provedla". K člověku, o kterém si myslíš (byť tiše), že je něčím vinen, se patrně chováš jinak, než k někomu, kdo je prokazatelně nevinný, že? Ovšem kdo věří na boží mlýny, má takový (možná podvědomý) pocit, že každý, komu se děje něco zlého, si za to může sám. To mi přijde dost děsivé.