Omáčka to rozhodně není, ale taky můžete mít x smluv a pak se s nimi vyfotit.
Nájemník má úroky z prodlení ve smlouvě, nikdy je nezaplatí.
Máte rozsudek a je to to samé.
Bývá dobré si číst, co člověk podepíše, ale velké ale stále zůstává...nikdy není jisté nic, ani se smlouvou.
Záleží na seriozností lidí.


Takže si ve finále říkám, k čemu to je, čas u advokáta, peníze u advokáta a výsledek je stejně opruz.

Někdo vám podepíše splátkový kalendář, a neplatí, a kolečko znova všeho.

No a něco sepsat u notářky, taky hezké, ale díky jedné mazané právničce, která se domluvila s notářkou, jsme málem přišli o pozemek i peníze kdysi...
Měla smůlu, jsou chytřejší než ona a navíc jsme měli tehdy jednu z nej advokátek v Praze, stará generace, takže jí její finta a plánovaný podvod nevyšel...

Ještě byla tak vykutálená, že si nepřebírala poštu, ale smůla, na jednom večírku jsme narazili na její firemní vizitku, svět je malej, firemní právnička, takže doručení bylo do zaměstnání, kde se tomu nemohla vyhnout...a měla po pozemku. Podvodníkům se neprodává.



Takže není to omáčka, ale vymáhání toho, co je ve smlouvě, je vždy ta horší část čekoholi ve vztazích, na to můžete mít napsáno tisíce věcí...a pak čekat roky.




Ony jsou taky v republice příklady, kde je vidět jak se k právu přistupuje a jak si z toho kdo dělá dobrý den...včetně politiků, či těch zejména.