No ale... proč to děláš? Co z toho dobrého pro sebe či jiného máš, z toho odsuzování? Máš pocit, že tomu dítěti vyjádříš jakousi morální podporu, když se postavíš na jeho stranu? A co když se to opravdu stalo v jeho zájmu (tj. v životě u biologické rodiny by ho čekalo méně štěstí a lásky a dalšího, co potřebuje)? Nemusíš mít pochopení, nemusíš k tomu přece zaujímat vůbec žádný postoj.

Nesuď, abys nebyl souzen...
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem...

To nejsou nějaké dogmatické křesťanské poučky, ale náznaky hluboké pravdy. Možná se rouháš víc než ti rodiče, které odsuzuješ, a možná si tím do života přivoláváš nějaké důrzané ponaučení. Ale třeba stihneš zmoudřet dřív, než přijde