Soudit? Netrofnu si.

Mám postiženou sestřenici. Teta je na ni sama. Strach o ni, náročná péče, mnoho náročných, život ohrožujících operací... Teta(63 let) onemocněla před 9 lety rakovinou. Naštěstí se jí podařilo nemoc porazit - snad. Sestřenice je cca 2 roky trvale upoutaná na invalidní vozík. Teta neustále žije v obavách, co s dcerou bude, až tu teta nebude. V podstatě její rozhodnutí se o dítě postarat, plynule přeneslo odpovědnost i na celou rodinu. Sestřenice se o sebe sama nepostará. Ale co kdyby nikdo z rodiny nebyl tak silný jako teta? Ty mateřské pudy jsou příšernej doping, ale matka je jen jedna. Bude to znamenat nutnost prodat byty a koupit jeden velký, bezbariérový nebo dům...