Mela jsem chronickeho utikace. Trvalo to do jeho sedmi let, nez se s nim dalo vyjit v klidu. I ted chodi dost pred nami, ma skvely orientacni smysl, ale uz je mu 12, nezdrha nam z dohledu, taky uz umi mluvit a rozumi. Nebila jsem ho, ne proto, ze jsem v jine zemi, kde se proste deti nemlati, ale proto, ze male dite bych opravdu neuhodila. Nema to vyznam, nic to diteti neda, stejne by utikat neprestal. Ted me obcas svrbi ruka, puberta je desna vec, ale uvedomuju si, ze to je muj problem a radsi se od nej na chvilku vzdalim a vybublam si emoce jinde.

Jinak jsem videla pred nejakym casem zenskou, ktera mlatila (!a kopala!) dite ve skolkove uniforme, takze mu nebylo ani pet. Udelala to pre Tescem, takze to videla spousta lidi, nekteri se ji snazili domluvit a nekdo na ni zavolal policii, coz je to, co bych udelala ja. Byla to Rumunka.