To nevím. Nejde o ambice. My žádné housle a další věci nemáme.
Naši vůbec netušili, co se učíme ve škole. Máma na to kašlala. Byla v domácnosti. Říkala, že škola je náš problém. Bylo to dobré v tom, že sice nebyly za vysvědčení dary a odměny, ale ani tresty.
Donedávna jsem to dělala stejně. Na druhou stranu - co jsem zaregistrovala, že mám ještě další dvě děti a s dcerou si občas sednu, vypadá to, že mě mají radši Je to další čas, který máme jen spolu. A ona je hodně spokojená, když napíše cvičení bez chyby a hned dobrovolně mi ukáže, že klidně dá ještě další. Já z nich mám radost.
Nejsem systematik, v jednom kuse civim na Rodinu, chodim všude pozdě. Žádný systém, žádný řád. Ale tohle mě nic nestojí. Cvičení za tři minuty a tři příklady za další tři. Ale díky tomu jsem zjistila, že dcera plave v odečítání pod sebe, jelikož učitelka je naučila odečítat zespodu i shora(pro mě novinka) a holka převzala obě metody naráz. Takže blbě. Stačil mi víkend, abych jí tu druhou variantu vymlátila z hlavy, protože jí to opravdu zmátlo.