Řekla bych malému pravdu. Tedy ne "už pro ně nejsi zajímavý", ale fakticky popsala situaci. Bude mu to líto. Snažila bych se mu to co nejvíc vynahradit něčím jiným zajímavým, novou společnou věcí, nebo snad i zvířátkem, jakkoliv.
Podle toho, jak by reagoval, bych je možná i poslala do bažin, aby ho nechali být úplně, protože takové charaktery ho do budoucna asi moc neobohatí, taková srdéčka děravá, dušičky ploché.
Ale pravda je vždycky nejlepší, on to stejně ví, dětem je tohle jasné a když se to řekne nahlas, tak to může i být úlevné. Odsmutní to a půjde dál.
Bábě s dědkem třikrát hanba, že dokáží vlastnímu vnoučeti srdce lámat.