Takhle to pravě bejt až tak nemusí. U nás to bylo úplně postavený na hlavu. Manžel měl /bezdůvodně/ malé sebevědomí. Já ho chválila a podporovala, on tomu nevěřil. Pak přišla cizí, okouzlená právě jeho galantním chováním, pochválila a obdivně vzhlédla, posmutněla ze svého právě probíhajícího rozvodu, až on najednou své výjimečnosti uvěřil a ztratil hlavu.
Bohužel v době, kdy se to nejméně hodilo. Nicméně časem hlavu opět našel, kaje se přiměřeně a náš vztah teď klape líp, než předtím. Chodí k psychologovi, pracuje na sobě a za tu dobu se v sobě už vyzná o poznání líp a to oceňuju.
O sexu to celé vůbec nebylo, toho máme společně dostatek a vždycky jsme měli, experimentům se nebráníme.