Popíšu jednu svou zkušenost, třeba si z toho něco přebereš. Byla jsem s dětmi u psycholožky, není asi teď podstatné detailně psát proč a okolnosti u nás, ale šlo o porozvodovou situaci.

Na doporučení jsem byla u hodně zkušené psycholožky. Bylo to hlavně kvůli synovi, chtěla abych přišla samozřejmě s ním, a aby byla i mladší sestra, aby ho viděla i v interakci se sourozencem. Nejdřív, poprvé jsem za ní byla sama, a pak jsme tam byli všichni společně. Vlastně si povídala sice hlavně se mnou, sem tam se něco běžného zeptala dětí. Spíš mi přišlo právě aby mohla pozorovat, a aby se děti neostýchaly.

Bylo to asi půl hodiny, a pak mi dokázala velmi výstižně a trefně popsat synovu povahu, to jsem tedy přiznám se hleděla, jak "málo" stačilo a jak přesně se dokázala trefit. A to tam syn skoro nic neřekl. Takže jo, myslím že kdo tomu fakt rozumí, dokáže poznat hodně.

Nejsem tedy psycholog, ale myslím že to právě není o tom nějak "vyšetřit" nebo "zkoumat" to dítě, ale pozorovat a vidět reakce všech pospolu, celé rodiny, jejich vzájemné interakce apod. Z toho se asi pozná opravdu hodně.

Samozřejmě pokud je potřeba řešit nějaký hlubší problém, předpokládám že další krok je i nějaké podrobnější vyšetření dítěte. Psycholožka která nechce mluvit se samotným dítětem jaksi vůbec, z principu, asi by mne to dost zarazilo.
Nicméně vidět a mít možnost pozorovat celou rodinnou "skupinu" je myslím nutná součást, a nedivila bych se že se tím začíná.

Na druhou stranu, jako v každém oboru, existují dobří i špatní psychologové, těžko tu poznáme do které kategori patří ta vaše zmíněná.