Anni,

"A aby smutku nebylo konce, řekl tatínek: "Maminko, dnes dostane Kája k obědu jen malý kousíček rozpíčku!"
Rozpíčky! Dnes mají rozpíčky! Ty jsou ještě lepší než "čikuláda". Maminka do nich dává trnková povidla, říká, "u nás to tak dělají". Křupou jak lískové oříšky. Kája dostal vždycky dva. Byly veliké jako točenice, ale on je oba zmohl.
Dnes tatínek řekl: "Dostane jen malý kousek!"
S tatínkem nejsou žerty, to je jisté. A maminka bez tatínka nic neudělá, to ví dávno.
Třeba by si ráda poslední sousto od úst utrhla a dala, když řekne tatínek:"Nedáš, maminko!" nedá.
"To jsem mohl raději v té škole zůstat," myslil si Kája. "A ona to přece nebude jen legrace. Škola není les, ani hájovna!" řekl strýček hajný.
Kája se nadvakrát zakousnuv do kousku rozpíčku, umiňoval si, že už víckrát ze školy neuteče."


A co že jsou ty rozpíčky vlastně zač? Jedná se o sladké plněné taštičky z kynutého těsta.