Kvůli tomuto jejímu prohlášení bych za ní já osobně nešla. Pokud to bylo myšleno trochu jinak (což nejspíše možná bylo), tak jako psycholožka to mohla podat přijatelnějším způsobem, na mne to její prohlášení působí dost arogantně, tedy zoufalý rodič má pocit, že místo pro radu a pomoc si jde pro výchovu a spucung. Její profese se má snažit pomáhat řešit složité situace, či problémy v rodině, se kterými si rodiče neví rady a pomoci tak citlivě jim i dětem. Její výhodou je odbornost a vhled do rodiny tzv. třetí osoby, která je tak schopna rozpoznat a identifikovat možné příčiny, které my tak nevidíme. Já tedy mezi radou/pomocí versus výchovou/nápravou rodičů vidím docela rozdíl. Jak chce paní "napravovat" rodiče dětí od narození velmi úzkostných ? Nebo těch, kteří řeší problém zapříčiněný zvnějšku (např. nějakým traumatem) ? Nemá jim náhodou spíše poskytnout rady a pomoc jak situaci zvládat a co nejvíce dětem ulehčit ? Ne, nemohu si pomoci, působí to na mne arogantně a neprofesionálně. Ale podotýkám, že paní neznám a reaguji pouze na popis a především její vyjádření popsaném v příspěvku, nic více.
Jinak dovedu si představit nejprve něco jako formu konzultace jen s rodiči - rodiče se ozvou s nějakým problémem, ona si je samotné pozve, zjistí podrobnosti, nechá si vše popsat, na základě toho zkusí identifikovat možné body, problémy a dá nějaké rady, co vyzkoušet. A až posléze je třeba pak pozve i s dítětem, včetně sourozenců, aby měla možnost posoudit jeho/její chování, interakci se sourozencem, prostě celou rodinu, jak uvádí někdo výše.