Těžko tu psát dlouhý text k 700. narozeninám Karla IV.
Nikdo by to nečetl
Ale mám toho panovníka velmi ráda i celý jeho životní příběh, dílo, odkaz, ducha...

Pojďme si jeho narozeniny připomenout každý tím, co mu Karla IV. nejvíc připomíná, co na něm obdivuje..., prostě co se mu líbí na Karlovi IV.

(a protože se tomu stejně nevyhneme, tedy pro ty, kdo nezvládnou v den narozenin myslet pouze na pozitivní věci, je povoleno uvádět i Karlova negativa )

Karlštejn je moje dětství
Kašperk a Velhartice moje srdeční záležitost a dětství mých dětí
Univerzita je moje alma mater
Praha, její centrum a nejbližší okolí, je moje rodné město, kam se nikdy nepřestanu vracet a nikdy mě nepřestane dojímat i štvát
Manželky Karla IV. - od malička mám ráda příběhy princezen, skutečné, pohádkové, domyšlené, napůl pravdivé...
Symbolika významná pro Čechy - korunovační klenoty, umělecká díla, Vita Caroli...

A Seifertova báseň:

Ten usměvavý král
Jaroslav Seifert

Ten usměvavý král
přichvátal v naši zem,
a kde svou ruku položil,
vyrostl hrozen.
Já tomu věřím,
mám rád zázraky,
a s uchem na sudu
poslouchával jsem rád, jak kvasí víno.

Neměl však mnoho štěstí v životě,
jeho královny
umíraly mu jedna po druhé
pod dlaní lásky.
A byly čtyři jako roční počasí.

Nejdříve Blanka z Valois,
ta byla jaro,
s pevnými copy, čelem zářícím.
Pak obě Anny.
Anna Falcká
s překvapenýma očima,
líbezná Anna Svídnická,
s orlicí nad hlavou,
posléze Alžběta,
ta pyšná kráska z chladných Pomořan.

Co věděl král o jejich trápení?
Naprosto nic.
A jen se modlíval,
zatímco svíjely se v horečkách.
Je nám tak blízký jako z legendy
vyprávěné už stokrát.

Když řece navlékl kamenný most
jak snubní prsten,
do smrti Prahu miloval.