Tohle u nas nastesti funguje dost jinak a zrovna dcera je typ ditete, na ktere to plati. Tady existuje system statnich zkousek od stupne 0 po 8, na ktere se kdokoliv prihlasi kdykoliv se citi pripraven. Hudebka ve smyslu ZUS neexistuje, spis jsou to soukromi ucitele kteri se venuji kazdemu diteti individualne. Dceri zrovna hrozne vyhovuje pripravovat se na ty ruzne stupne “vykonnosti” a postupovat po hudebnim zebricku. Urcite to neni pro kazdeho, ale kdyz to funguje tak je to prima. Na zaklade tech dosazenych stupnu muze jit to lepsiho orchestra, nebo do hudebniho letniho tabora, nebo ziskat stipendium ke studio na prestizni skole, nebo treba jenom v 9 letech mit v kapse certifikat o dosazeni urovne kterou bezne delaji maturanti a byt na sebe hrda – a ze teda je!