Začala jsem studovat v 35, s nástupem po RD do práce. Vzdálenost do školy 360 km.
Škola každý druhý pátek, během zkouškového jsem jezdila třeba dvakrát týdně, ale to zase nebyla výuka.
Zprvu jsem pracovala na 6 hodin, abych si stihla během týdne nadělat pátek, od třeťáku jsem dělala na celý úvazek (8,5 hodin). Šlo to jen díky tomu, že ty pátky dával a vyzvedával syna ze školky manžel a syn nebyl často nemocný.
Učila jsem se po nocích, protože prostě domácnost, zahrada byla nastavená na mě.
Skripta jsem tahala na kroužky syna, kde jsem na něj čekala.

Zpětně mě mrzí, že jsem tomu věnovala dovolenou, kterou jsem mohla trávit s rodinou a synovi během mého studia bylo 3-8, prostě jeho nejhezčí roky.
Teď, když mu je 10 by to bylo pro mě mnohem, mnohem snazší.
Školy jako takové nelituju, moc mě to bavilo a spoustu mi toho dalo. I když je to obor, který momentálně ve svém oboru vůbec nevyužiju.
Jo, a ještě jsem během školy stihla dvakrát 14denní pobyt v zahraničí od školy, na který jsem si musela vzít taky dovolenou. Ale byl super.