Tak tak. U nás jezdí kol psychiatrie různí pacienti v různém oblečení a vadí mi jen ti zanedbaní, že páchnou, ač za to nemůžou, prostě to nedávám. A to je mega pach. Ale jinak jsem si zvykla i na rudé mašle šedovlasé klientky, která se přes svůj důstojný věk stále nadnáší v elegantních modelech dozdobených velmi výrazně dětsky. Nebo náš soused, pan Trenka, ten nosí kraťasy i na sněhu a jakmile mu vykoukne mezipůlčí škvírka nad trenkami, je jasné, že nebude mrznout. a to je mu asi třeicet. A stejně mě to vždycky bez pohoršení pobaví. A já taky kolikrát zplácám pěkný úlet. A mám pořád od dětí ošlapané boty, což působí blbě, protože na kůži je to všechno vidět, ale mám ráda kožený boty. Atd. prostě mám jiný starosti než se pohoršovat