Přidat odpověď
Mám zkušenosti s tím, že když jsem měla období, kdy i kalhotky musely být značkové, tak jsem se vlastně snažila dostat do společnosti lidí, kde toto bylo důležité...a mohl jsi být bohatý, nebohatý, klidně i dělník, ale tvůj ohoz tě řadil do "jejich" týmu. Pak když už jsem měla možnost a nahlédla do těch vyšších kruhů milionářů a dědiců takového bohatství, o kterém se nám ani nezdá, tak jsem zjistila, že statusové oblékání, chování, bydlení, atd.. je jen póza nesebevědomých jedinců. A s radostí jsem se rozloučila s utrácením za designové hadry a začala žít normálně.
Předchozí