Pole, jinak já jsem ze začátku samozřejmě taky zkoušela i příkazy, zvýšit hlas apod...jenže jsem hodně brzy zjistila, že to prostě nefunguje, výsledkem byla šílená scéna, hysterák a stejně nebylo hotové, co být mělo...takhle je klid a většinou je hotové, co je potřeba... jinak dynamická domácnost jsme taky, všichni jsme tu tak nějak v pohybu, syna je všude plno, živý je až dost a upovídaný až hrůza, většinou si pak ohromně užívám to ticho a klid, když usne, ale prostě příkazy, zákazy, křik a podobné na něj nefungují, on funguje jedině při rovnocenném přístupu....ne při přístupu "uděláš to teď, protože jsem to řekla!" Často mi při nějaké příležitosti pak vmetl "taky ti to není příjemný, viď?" - to mě naučilo nejednat s ním tak, jak bych nechtěla, aby někdo jednal se mnou, vždycky když jsem mu něco chtěla říct, tak mi nejdřív proběhlo hlavou, jak bych se na jeho místě cítila já, kdyby mi to někdo řekl, udělal apod...a ono to funguje