Nebydlíme v jednom městě s rodiči,takže jsme si vše vždy museli zařizovat sami; nakonec když bychom to potřebovali,tak navíc obojí rodiče ještě pracovali. Takže z toho vyšel týden o prazdninách, kdy byla děcka u babiček.

Já jsem sama zvědava,jak to jedou bude, lákáme mladochy vedle nás na velmi pěkný a lukrativní pozemek v lukrativní čtvrti,ale zatím se jim z velkoměsta nechce a na pomoc s hlídáním,třeba při nemoci vnoučete,kdyby bydleli vedle nás,sezatím vůbec nechytají

No a jak tu někdo zminoval, snachy se dost často mnohem víc orientují na své matky se svými dětmi,kluci (všeobecně synové)své rodiče tak třeba neprožívají,tak je taky otázkou,jak často by nám bylo umožněno vidět vnoučata,zas bych nechtěla být za vlezlou tchýni,to teda ani náhodou.Ale co vím už ted, manžel by o to moc stál,aby u nás vnoučata pobyvala a on by si s nima mohl hrát a učit je zajímavým dovednostem; mě je to zatím tak nějak jedno,protože 1)vnoučata zatím v nedohlednu a 2)vlastně nedávno jsme se dostarali o své vl.děti, tak je to ted taková moooc prima pohodička,žádné víkednové nákupy ani vaření,nic vlastně nemuset,no nemůžu se toho nějak nabažit.