Nam bylo pomahano velmi, s laskou a predevsim kvuli radosti z vnoucete. A ja doufam, ze budu mit tu silu vracet v pripade potreby onu peci zase zpet nasim rodicum. A take byt jednou babickou alespon z poloviny tak milujici, akcni a strelenou jakou byly nase maminky. Jen se trochu desim, v jakem stavu budu, pokud zustanu v MS dlouha leta. Casto resime, ze se clovek zaobira cizimi detmi a na vlastni deti a vnoucata nekdy byva mene elanu, nez bychom si praly...