Svoje 2 starší děti jsem kojila každé do 2 let. Nikdy mi to nepřišlo divné, naopak, když jsem to někomu říkala, cítila jsem se na to hrdá
Nemocní moc nebývaly, zato letos chytily postupně snad všechno, co kolem nich proletělo. Takže vliv na nemocnost nedovedu posoudit, když nemám "kontrolní nekojený vzorek", alergie nemáme nikdo v rodině. Pro mě je také důležitý ten citový aspekt, blíž už k dítěti být nemůžu, než při kojení
Nejmladší dítko má 4 měsíce a minulý týden měla nějaké slabší chvilky, kdy byla unavená a přetažená a nechtěla se opakovaně k prsu přisát. V tu chvíli mě jímala hrůza, že se třeba začíná odstavovat a musela bych přejít na UM (nemám s tím zkušenost, ti starší přešly postupně na kravské).
Některé ženy vnímají jako svoje mateřské selhání to, že rodily císařem. Já bych jako selhání vnímala to, že nemůžu svoje dítě kojit (první dítě bylo sekcí pro konec pánevní).
Nicméně respektuji každého rozhodnutí, kojit není povinnost.