Pozoruhodným fenoménem Cimrmanova hereckého souboru byl jeho protagonista, všestraný Ota Plk. Ten patřil k tomu typu herců o nichž se říká, že svou roli velmi silně prožívají. Otu Plka každá role doslova pohltila. Zatímco ostatní herci vystoupili z role prostě tím, že se po představení odlíčili, Ota Plk zůstával ve svých rolí ještě dlouho po spadnutí opony. Pamnětníci říkali, že on jakoby nežil svůj život. Doslova bydlel v tom charakteru postavy, kterou na jevišti představoval, než mu nová úloha umožnila přestěhovat se do charakteru jiné. Diváci tomuto absolutnímu herectví aplaudovali, ale provoz divadla tím často trpěl. Například v Chocni se Plk po představení Gogolova Revizora na několik dní ztratil. Překvapení kolegové se s ním setkali až ve vlaku, když jim cestou do České Třebové kontroloval jízdenky. Ota Plk byl z úspěchem obsazován i do dámských rolí. Například jeho výkon v Maryše byl prý tak strhující, že plakalo nejen obecenstvo, ale i herci. Představení se prý muselo jednou, podle pamětníků, přerušit, protože plakal i otrlý napověda Standa Křeček. Ovšem opravdovost s jakou nešťastnou Maryšu podal měla za následek, že s ním po představení nikdo nechtěl jít na kávu. Všichni si oddechli, když Maryša byla stažena z repertoáru. Ota Plk se přestěhoval do Švandy Dudáka a přestal tak být pro okolí nebezpečný. Kromě toho skončily i jeho periodicky opakující se měsíční dny nervozity a hysterie.