Jsme na tom dost podobne. Rodice si jedou svoje uz leta a nevsimli si, ze uz jsme dospeli takze o sobe a svych rodinach rozhodujeme sami a diametralne jinak nez oni... Dokud deptali nas tak jsme to nejak rozchodili, jakmile do toho zacali zatahovat nase deti tak jsme to ukoncili. Nedali si rict, vycitali, nezvladli bez konfliktu ani prijit poprat ditku k narozeninam... Tak uz slavime bez nich. Zivot je hrozne kratky na to abychom se uzirali a snazili se vyjit s nekym, kdo chce diktovat... Zijeme si po svem. Mrzi me to, tolikrat jsem znova hodila rukavici a tolikrat dostala sprchu od vlastnich rodicu, ze uz asi znova neprijdu....