Finančně to pořád nějak výhodně nevidím. A manžel už vůbec ne, ten mi zase řekne - máme štěrkoviště. Jenže mě se do studeného jezera s neustále probíhající těžbou moc nechce chodit. Nebojím se sumců, remorkérů ani spodních proudů, já se bojím psů, které lidé po celém obvodu koupou - a taky surfařů. Už mě ve vodě přivedla do úzkých vlastní psice, a to jsem fakt velmi dobrý plavec a ona si chtěla jen hrát. No a i k tomu štěrkovišti musí člověk přijet nebo přiběhnout, převlékat se v rákosí a tak. Manželovi to nevadí, on je vlastně příkladem dobrovolné skromnosti...