"Withep, pokud má dítě poruchu chování jako diagnozu, tak by ale nemělo být postihované za své špatné chování"

Já ti nevím, ale přece něco z toho chování je i "jeho", on není jen loutka, za jejíž špagátky tahá ADHD. Když budeš mít dítě na vozíku, kterému nefungují nohy, ale ruce jo, nedáš mu jedničku za odfláknutý přišitý knoflík. Určitě není snadné odlišit, kdy je to "on" a kdy je to "ADHD", tj. kdy se projevuje jeho zlá vůle a kdy prostě jen nedokáže ovládnout impulz daný nemocí. Ale trvám na tom, že tomu klukovi nepomůže, když veškeré jeho špatné chování budeme akceptovat s tím, že by mohlo být způsobeno poruchou. On tu poruchu má, tedy zaslouží si ohledy a pomoc s řešením kritických situací, ale zároveň se musí naučit mít ji pod kontrolou. Nebo mu - až bude plnoletý - budeme plně tolerovat trestnou činnost?