Pokud se u dítěte, které nezvládá z důvodu nějakého postižení, známkuje pouze výsledek, a to dítě nezvládá a sbírá samé špatné známky, tak je logické, že se za chvíli snažit přestane, protože to přeci nemá cenu... Některé dítě to může nakopnout, ale jiné dítě to akorát sníží sebedůvěru, začne to flákat, zlobit atd... Já netvrdím, že takové dítě musí dostávat jen samé jedničky, ale učitel by se neměl zaměřit jen na ten výsledek, ale i na tu snahu. A podle mne to platí nejen ve vyučovacích předmětech, ale i v chování...
Rozhodně si nemyslím, že to mají učitelé ve školách jednoduché.