Taktak.
Jinak slušné hadry se stále ještě i dnes dají nakoupit z druhé ruky, ale už to stojí mnohem víc času, hledání a venkoncem i peněz než před deseti lety.
Teď o víkendu jsme narazili na jednu planetyšetrnou známou, měla moc hezké boty, tak jsme jí je vychvalovali, říkala, že jsou sice o něco dražší, skoro čtyři tyčky, ale zase že jí vydrží i tři roky a právě že to šetří životní prostředí, jak ty boty dlouho vydrží. Já jsem tentokrát dokázala kušovat, ale zase to nedokázal muž, co nosí pátým rokem boty za šest set... Je to hezké jako koníček. Jako nutnost je to spíš trpké. Protože ono nutnost být šetrný a vybírat si, co si koupím, fakt není totéž.