Nikde jsem nepsala, že je správné dávat dítěti najevo, že pro něj neplatí hranice. Naopak, integrované dítě má mít ty hranice pevně stanovené. Níže jsem také psala, že to, že asistentka pedagoga vynadala jinému dítěti, které se bránilo, že se bránit nesmí, že to je dost špatně (asistentka před integrovaným dítětem řekne, že je fakticky nedotknutelné a na druhou stranu pak to dítě dostane dvojku z chování... co si to dítě z toho vezme?).
K tomu stanovení hranic se ale to dítě musí dostat pokud možno motivací než restrikcí (což bývá hodně těžké). Takže škola (asistentka) musí pravidelně komunikovat s rodinou, navzájem se domlouvat o odměnách a trestech, reportovat, jak se dítě ve škole chovalo, řešit s rodinou, co může být spouštěčem nevhodného chování a jak tomu zabránit. Je to velmi těžké a učitelkám ani asistentkám, ostatně ani rodičům nezávidím.