No jo, Hrušínskýho Švejk.

Film dělanej na líbivo, nekonfliktně, s uhlazenejma hranama, aby nic nerušilo příjemnej dojem, v hlavní roli s hercem, kterej byl výbornej, ale tehdy ještě nevyzrálej a hraje typ, nikoli charakter, hraje tvář, ne postavu.

Švejka už čte málokdo, mimo jiný právě proto, že ten vlastní, původní, literární Švejk je zamalovanej Hrušínskýho tváří. K čemu hloubat, o čem přemejšlet? Stačí vědět pár hlášek, že Švejk má povahu prostou a kulatou jak sluníčko jak tu tvářičku, a vědět, že to bral odněkud někam přes Putim.

To já jsem náhodou na novýho Švejka zvědavej, hlavně jestli půjde víc do hloubky. Mám pocit, že ten Steklýho/Hrušínskýho byl překonanej už v době svýho vzniku. Cílil na ztotožnění s Ladovejma ilustracema, ale zatímco Lada se Haškem znal a nejspíš mu i asi jako jeden z mála i dost rozuměl, a v jeho ilustracích se toho skrývá dost a dost, filmová adaptace si z nich vzala akorát formu, ale ne obsah. Byl to prostě vykuchanej děj úhledně zabalenej do Hrušínskýho tváře, namalovaný tak, aby vypadal co nejvíc jako na obrázku.